Člověk by řekl, že liška ten list musela půl dne hledat a pak ještě půl dne aranžovat a hledat vhodné světlo... Ne - ležel si prostě uprostřed cestičky nádherně ozářen paprsky slunce, proniknuvšími korunami stromů. Stačí chodit s očima otevřenýma, všude kolem nás je spousta drobností, které čekají jen na to, až si jich člověk všimne, aby mu mohly udělat radost...
A tu ještě pár listů, už ne tak pěkně kompozičně nastavených;)
A jeden krásný květ...
