Další liščí věc do sbírky

Liška má velkou radost. Včera potkala kamarádku na klopě kabátu:o)

Balada O vlakovém cestování

Je tu nějak plno v kupé,
po noze mi kdosi dupe...
A tak první z kupé letí,
za ním druhý, potom třetí.



Nebudu ti říkat více,
vypadni, jsou Klánovice!
Dotyčný se nehádá,
krosnu bere na záda.

Zmizni jedna kůže lína
- vystupuješ u Kolína!
Další člověk jako smetí,
do uličky z kupé letí.

Ještě tři a bude klid,
kupé budu já sám mít.
Předstírám že trpím morem,
lidi vybíhají sborem.

Tak jsem kupé dostal svoje,
ať si jiní jedou vstoje!

Balada o zeleném mužíkovi

Ráno, raníčko panna vstala,
brusle si v uzel zavázala:
"Matičko, dnes už na led smím?
Ať si už také zabruslím."


"Ach nechoď, nechoď na jezero,
zkus jenom kaluž, moje dcero!
Zelený mužík v jezeře kutí
do ledu díry, že není tam k hnutí."


Nemá dceruška, nemá stání,
k jezeru vždy ji cos pohání,
k jezeru vždy ji cos nutí,
chce zkusit nové obutí. -


Jen co na ledě se párkrát hnula,
před dírou se rázem ocitnula
a po mladičké dívčině
zavířilo se v hlubině.



Vyvalily se vlny zdola,
roztáhnuly se v širá kola;
a na topole podle skal
zelený mužík zakašlal.


Tu však slyšet šustot peří,
voda náhle se zas čeří.
Okamžik pravdy nastává,
veliký pták tam přistává...


Tmavý zobák, nohy černé,
do vody se vrhá věrně.
Na stranách krku bílá páska,
ví, že je ve hře velká sázka.


Mužík, ten jenom zírá němě,
pták dívku tahá na břeh jemně.
Křídly svými prudce mává
první pomoc dívce dává.


Mužík jen s němým úžasem,
listuje skrz svým atlasem.
"Berneška tmavá, tažný pták",
málem ho z toho trefil šlak.


Křičí: "proč mi kazíš práci,
vždyť máš být na rekreaci!"
Berneška hlavou pokývá,
jako když se mu posmívá.


Tak na topole podle skal,
zelený mužík ostrouhal.
Zas žádná duše, mokrý frak,
má toho už tak akorát.


Dívka zdráva došla domů...
Na památku ptáku tomu
přezdívku má do dneška:
Branta bernicla - Berneška.


Co ten mužík, podle skal?
Na jinou činnost přesedlal.
V suchém teď po světě kluše
a sbírá gumové duše.

Balada Čas oběda (Polednicová předělávka)

Za lavicí dítě stálo,
a hlady už skučelo.
Nic už ho v bříšku nehřálo,
takže jenom kručelo.


Už by bylo zazvonění,
konec téhle roboty,
by do šatny mohlo běžet,
vyzvednout si tam boty.


Učitelka jak husárek,
na tabuli zabouchá.
Dítě zase jak kašpárek,
dopředu se zakouká.



V žaludku je ale křiku,
kručí jak když není sám!
"Neboj se můj mučedníku,
za chvíli ti oběd dám."


Myšlenky jsou u lednice,
žaludek jen naříká.
Učitelka stále více,
se v své řeči zajíká.


Že nezvoní to je divné,
kdepak je ta osoba?
Školník, jenž má v pácu zvonek,
a též se mu podobá?


Kde se zdržel, Kriste Pane,
zase sedí v pivnici?
To v Slovensku nenastane
i kdyby byl žíznící.


Učitelka mumlá tiše,
na žáky už padá splín.
Hlady šilhá, dvojmo píše,
jak když kreslí také stín.


A vidouc to, zpět pohlíží,
"Běda, běda óóó děti!
Čas oběda blíž se plíží,
blíž a již je vzápětí!"


Teď vztahuje na břich ruku,
ví co tohle znamená,
nevydrží tuhle muku,
hladem je už znavená.


Tu slyš: jedna - druhá - třetí -
přestávky zvon udeří,
klika cvakla, dvéře letí,
vše se hrne ze dveří.


Všichni do jídelny běží,
a nikdo je nenutí.
Po chvilince jedí svěží,
a cpou se až k zalknutí.

Balada O chlaloupce u nádraží

Nebe bylo dosti jasné,
Čáslav, to je město krásné.
Sluníčko tam pěkně praží,
do chaloupky u nádraží.

Poetické klapání,
když kolem vlak uhání...

Večer když jde na kutě,
naslouchá pak nehnutě...
Nocí hvizdod tichý pluje,
jak kdes rychlík upaluje.

Poetické klapání,
když kolem vlak uhání...

Spousta malých kovadlinek,
je jak starý kafemlýnek.
Srdce nad tím jenom jásá,
žít u trati - to je krása!

Poetické klapání,
když kolem vlak uhání...



Avšak kolem jedenácté,
když sebou na postel plácne,
zjistí v němém úžasu,
co je tohle za krásu...

Trochu ruší klapání,
když kolem vlak uhání...

Každých skoro dvacet minut,
drnčí domek jak pominut.
Jak se všechno otřásá,
tak už tolik nejásá.

Nervy drásá klapání,
když kolem vlak uhání...

Klidu k spánku prostě není,
co chvíle zemětřesení.
Jen zamhouří svoje oko,
vlak je tu hned nadivoko.

Kdo se vzteku ubrání
když kolem vlak uhání?!

Kde všude lišku najdete...

Na domech...

I na výloze...

V britském muzeu...

Na skále..


V Krkonošském národním parku...
 

I v Tatrách:)

Liščí portrét


díky T.=)

Slovní hříčky a liščí humor

  • Představujeme nový sport: chlorbal! (místo florbalu)
  • Jak udelat z medunky merunku? Staci zmenit jedno pismeno.
  • Heuréka! Vymyslel jsem, jak spací stroj z psacího... Stačí prohodit dvě písmenka.-)
  • Prijde pivni sud do baru a barman povida: desitku? - To byste me vytocil.
  • Prijde razie do baru a povida a barman nikde. Takhle vybilenej bar jsem ještě nevidela.
  • Vpadne granat do baru a kdyz se usadi prach, povida: "mate tu nejak mrtvo"
  • Prijde zlucnik do baru a barman povida: dneska nenalejvam. Aha, myslel jsem, ze je tu slezina.
  • Prijdou vidle do baru a barman povida: vidlim nenalejvam. A vidle na to smutne: skoda, myslely jsme, ze to tady zapichnem.
  • Prijde sumici radio do baru a barman povida: radium nenalejvam. A radio rozladene odejde.
  • Prijde minimax do baru a barman povida, ze minimaxum nenalejva. Tak si to zase hasi pryc.
  • Prijde blesk do baru a bouchne do pultu. A hrome, zakleje barman a zacne hasit.
  • Prijde Beethowen do baru a objedna vsem rundu. Po devate runde mu ale selzou jatra. ... (devata byla osudova)
  • Prijde ET do baru a pta se, jestli si muze zavolat. Barman mu tedy pujci podnikovy telefon. A pristi mesic bar zkrachuje.
  • Prijde defenestrovany politik do baru a barman povida: "Vypadni." - Ani nahodou, jednou mi to stacilo.
  • Prijde rizek do baru a barman povida: "Vysmahni, rizkum nenalejvame!"
  • Nekteri lide maji kostlivce ve skrini. Anatomove si je sebevedome vystavuji.
  • Ze slovniku Brusicu jazyka ceskeho: vsugerovati mozno nyni nazyvano vcukrovati.
  • Prijde proud do baru a barman povida: "Vypadni, proudu nenalejvam" A v baru je razem tma.
  • Prijde kus odlomeneho laku do baru a Barman povida: "vodprejski!" - "Uz se stalo."

Nový liščí Youtube kanál

Liška dostala nový Youtube kanál, pro její oblíbená videa - https://www.youtube.com/channel/UCANgWrvoc-pfxay2SLer-pg .


Květ ibišku

Zaujalo tuhle lišku,
co? No přece květ ibišku!

Vzala si ho do pelíšku,
tady pro něj našla skrýšku:


Možná, že ho dá pod stříšku,
až bude mít větší výšku.

Místo plotu malou mřížku
a pyl otře do kožíšku.

Nesměj se jí, i ty smíšku!

Vláčkem Prahou

Možná to nevíte, ale lišky někdy rády jezdí vláčkem. V Prazeo víkendu jezdí Pražský motoráček, což je historický motorový vůz, jednoucí ze Zličína, když si chvíli počkáte na Hlavním nádraží, až do Čakovic (ano, tam co dopadl první Cimrmanova zkušební střela)... Jede přes Cibulku, Pražský Semerink, kde jsou krásné skály, přes Smíchov a železniční most až na Hlavní nádraží. Tam 20 minut postojí a pokračuje přes Vysočany až do Čakovic, dle jízdního řádu.

A to vše v rámci PID, lítačky, jízdenky na tramvaj či jak chcete;)


A tady ještě jeden obrázek z jiného vozu při cestě z Masarykova nádraží na Ruzyni...

Ještěrka

Ještěrka.

Je stěrka.

Jez, Terka!

Splav, Terka!

Plav, Terka!

Plavá Terka.

Plave, Terka.

Baterka.


Co lidé dělají, když kují pikle? Co je to kout pikle?

Nejčastěji vyslovovanou domněnkou je ovšem původ z názvu malé bodné zbraně, která šla snadno ukrýt, a byla tak vhodná k zákeřnému útoku. Slovo pikel, jak se zbraň nazývala, vzniklo pravděpodobně z latinského slova pungere = píchnout. Úsloví slévat pikel, kouti pikle by podle toho znamenalo vyrábět bodné zbraně k provedení zrady zákeřnou vraždou, později připravovat zradu (úklady) jakýmkoli způsobem.




Podzimní nálada

Člověk by řekl, že liška ten list musela půl dne hledat a pak ještě půl dne aranžovat a hledat vhodné světlo... Ne - ležel si prostě uprostřed cestičky nádherně ozářen paprsky slunce, proniknuvšími korunami stromů. Stačí chodit s očima otevřenýma, všude kolem nás je spousta drobností, které čekají jen na to, až si jich člověk všimne, aby mu mohly udělat radost...


A tu ještě pár listů, už ne tak pěkně kompozičně nastavených;)


A jeden krásný květ...

Proč nákladní auta vzdychají?

Liška je tvor zvídavý a už několikrát přemýšlela nad tím, proč nákladní auta odfukují.

Patrně to dělá kompresor, který zajišťuje dostatečný tlak pro brzdovou soustavu (na rozdíl od lehčích aut, která mají v brzdové soustavě kapalinu, těžká auta mívají v soustavě vzduch - může se kumulovat na horší časy a pohodlněji se dají k takovým vozidlům přidávat přívěsy). Ten má totiž přetlakový ventil, který v okamžiku, kdy by byl v soustavě moc velký tlak (kompresor totiž často běží pořád, je to pro něj lepší), tak přebytečný vzduch odfoukne pryč z auta - což se projeví právě oním "odfouknutím" či zasyčením.

Zde pár referencí - https://www.poradte.cz/auto-moto/14950-proc-maji-kamiony-vzduchove-brzdy.html, http://www.schroter.cz/ouvskc3/ouv-c-ot31mpks.htm.





Pro zajímavost ještě jiná záhada, pískání typické pro některé nákladní automobily -  https://www.youtube.com/watch?v=gpjVGIpvkJI&feature=youtu.be&t=2m7s.

Odrazy na hladině



Borový les a slunce záře,
poslední paprsky obarví tváře.

Z nesmírné nebeské výšiny
naposled narazí do vodní hladiny.

A potom nastane už noční klid,
měsíc jen pro sebe ji bude mít...

Kdo jsem?



Jsem svetlo, tma,
vesely plac 
i teskny smich, 
hlubina dna, 
kytary hrac, 
samotar mnich. 
V davu jsem sam, 
sam jsem pak svuj, 
mysleni mam, 
to stuj co stuj 
rad.

Liška u Černé hory


Liška střeží blata, je tu nato tata.

Sen každé lišky...



(kdo by nepoznal, je to liščí penál;) )

Nemocný porotce v soutěži o nejlepší palačinku




Nas clovek se sotva plazi, do poroty nedorazi.

Porotce je lepsi cily, k hodnoceni ma vic sily.

Kdyz jej skoli nemoc mrska, nad jidlem pak jenom prska.

A kdyz vítr kolem duje, nade vsim nos ohrnuje.

Slabost snad s nim pritom mava, kazdemu pak nulu dava.


Na ocich jak kdyz ma klapky, vsem jen dava pekne kapky.

Nezna sestru, nezna brachy, vsechny sodi, zadne straaachy.

Kdyby přijel na otocku, kazdemu by dal jen cocku.

Soutezici tak maj' stesti, ze si domu cestu klesti;-)


Proč lišky rády skáčou

Proč rády lišky skáčou do sněhu:


A jak to dopadne, když sníh nemají:


No jo, ale proč lišky rády skáčou i v létě?

Zeptal jsem se biologického spolku Drosophila a dostal následující, geniální odpověď:
"Oslovili jsme přední vědecké kapacity, které mají volné své intelektuální kapacity během zkouškového. Nejpravděpodobnější odpovědí je, že liška takto loví v létě proto, že se jí stýská po sněhu."

William Saroyan: Tracyho tygr

Knížka k hlubšímu zamyšlení na asi 115 stránkách vypráví příběh o chlapci, ke kterému se jednoho krásného dne připojí tygr, jeho vnitřní já...

Osamělý princ

Bez pohybu, bez hlesu,
výhled jako z útesu.
Na okraj si tiše sedne,
celý den se ani nehne.

Na večer snad, no to ví se,
ke spánku hned uloží se.
Leží tiše, bez okolků.
Kde? Přece na nočním stolku.

Pod sebou má další knížky,
proto kouká z velké výšky.



Malý princ.

Outloň na vážkách

Dumal outloň váhavý,
jestli hmotnost váha ví.

Oblíbené