Při krátké červencové podvečerní procházce mé oči zaujala jasná hvězda nad obzorem ozářeným zapadajícím sluncem, ve kterém se tyčila majestátní kostelní věž nedalekého kláštera.
O chvíli později se objevilo i pár dalších hvězd a jako by vytušilo danou chvíli i několik svatojánských mušek.
Do večerního ticha začaly kuňkat žáby z nedalekého rybníčku, lemovaného temnými siluetami rákosí.
Nad hlavou se objevila Labuť. O pár hodin později už byla obloha temná a poseta spoustou drahokamů...