Liška je pro mě symbolem tiché moudrosti, hravosti a vnímavosti ke světu, který je často skrytý očím spěchajících. Snažím se dívat kolem sebe jemně a srdcem, všímat si krásy v maličkostech i v lidech. Proto tenhle blog nese jméno liščíma očima – protože právě tak chci svět vnímat a sdílet.
Kdo jsem?
Představuji se jako Janko, protože Honzů bývá ve skupinách lidí více, narodil jsem se v roce 1988. Přátelé mi říkají Lišák. Citlivý pozorovatel světa, který miluje fotografii, hudbu a přírodu. Rád se ztrácím v tichu lesa, v tónech písní i v jemném humoru, který pohladí duši.
Věřím, že krása je v maličkostech a že radost se skrývá v obyčejných dnech. Mám rád lidi, kteří žijí s nadšením (ale davy mě spíš děsí), lišky a border kolie. Smích, romantika, hudba a focení jsou pro mě radostí.
Jaký jsem?
Jsem ambivert – společnost lidí mě rychle unaví, ale vystupování mi nedělá velký problém a často mě i baví.
Empatie a práce s emocemi jsou pro mě důležité, i když to u mužů není vždy běžné.
Baví mě posouvat lidi kupředu, proto také učím na vysoké škole – vidím v tom Smysl a naplnění.
Rád se směji
Smích je pro mě kořením života. Nejvíc mě rozveselí jemný, chytrý humor v knihách (Cimrman, Pratchett, Hurvínek, Šimek & Grossmann, Holzman, Hlustvisihák), staré české a francouzské komedie nebo hravost v řeči a slovní hříčky.
Miluji chvíle, kdy se smích rozléhá mezi přáteli a svět je najednou lehčí.
Rád si povídám s lidmi
Zvídavost mě vede k rozhovorům o životě, přírodě, duši i věcech mezi nebem a zemí. Baví mě biologie, psychologie, medicína, pedagogika a vše, kde cítím smysl.
Nejraději si povídám s lidmi, kteří se nebojí otevřít a sdílet své myšlenky.
Osobní rozvoj a duševní pohoda jsou pro mě důležité hodnoty.
Miluji přírodu
Nejvíc doma se cítím mezi skálami, lesy a potoky. Miluji toulky krajinou, vůni květin, zpěv ptáků i ticho, které léčí.
I ve městě hledám klidná zákoutí, kde se dá na chvíli zastavit a jen být.
Moc rád fotím
Fotografie je pro mě způsob, jak zastavit čas a zachytit krásu, která by jinak zmizela. Nejraději fotím portréty, makro, květiny, přírodu i zajímavé stavby.
Občas mě baví i geocaching – hledání pokladů v krajině.
Miluji hudbu
Hudba je pro mě radost i terapie. Hraju na kytaru, ukulele, mandolínu, klavír, akordeon a občas i flétnu.
Nejraději zpívám trampské písně a folk, ale rád si poslechnu i jazz nebo vážnou hudbu.
Rád si hraji
Hra je pro mě prostor pro fantazii. Miluji deskovky (nejraději kooperativní, i ve dvou), lezení na stromy, stavění přehrad, vypouštění kaluží, čištění studánek i slovní hrátky.
Baví mě i "nepochopitelné" věci, které dávají smysl jen mně.
Mám svou vnitřní lišku
Všichni dospělí byli nejdříve dětmi. (Ale málokdo se na to pamatuje.)
Lišky mě provázejí životem jako symbol hravosti a svobody. Sbírám je v různých podobách, stejně jako hvězdy, západy slunce, skály, potoky, lesy, zpěv ptáků, praskot ohně, vůni borovic, květin, země, šumění stromů, kapky deště i ticho.
Rád píšu verše a přetextovávám písničky – je to můj způsob, jak se dotýkat světa jemněji.
Mám rád kolo
Na kole mám rád klidnou jízdu a výhledy, které se otevírají jen těm, kdo nespěchají. Baví mě i badminton, volejbal nebo plavání, ale sport na výkon mě neláká.
Důležité je pro mě užít si cestu, ne jen cíle.
Ozvi se mi – budu rád za každou zprávu, podnět i obyčejné pozdravení.
