Odrazy na hladině

Borový les a slunce záře,

poslední paprsky obarví tváře.

Z nesmírné nebeské výšiny

naposled narazí do vodní hladiny.

A potom nastane už noční klid,

měsíc jen pro sebe ji bude mít...

Kdo jsem?

Jsem svetlo, tma,

vesely plac 

i teskny smich, 

hlubina dna, 

kytary hrac, 

samotar mnich. 

V davu jsem sam, 

sam jsem pak svuj, 

mysleni mam, 

to stuj co stuj 

rad.