Někdo je venku,někdo je elita.
Proč jsme my lidé
však taková jelita?
Rozum
Drtí hrdlo, drtí plíce,
neví, co by moh' chtít více.
Vždy se najde něco lepší,
někdy zmizí jako "hepčí!".
Jindy objeví se síla,
která vůbec neskomírá.
Klidně i dá potom v sázku,
štěstí nebo přímo lásku.
Na základě mysli pnutí,
padaj různá rozhodnutí.
Některá jsou dobrá, skvělá,
někdy nevíme co dělá.
Co k tomu snad dodat více:
"vzkvétej, naše intuice!"
Kdo v tom ještě stále tápe:
"srdcem vidíme snad lápe".-)
Dodám k tomu už jen líně,
nechovejme se jak - skříně.
neví, co by moh' chtít více.
Vždy se najde něco lepší,někdy zmizí jako "hepčí!".
Jindy objeví se síla,
která vůbec neskomírá.
Klidně i dá potom v sázku,
štěstí nebo přímo lásku.
Na základě mysli pnutí,
padaj různá rozhodnutí.
Některá jsou dobrá, skvělá,
někdy nevíme co dělá.
Co k tomu snad dodat více:
"vzkvétej, naše intuice!"
Kdo v tom ještě stále tápe:
"srdcem vidíme snad lápe".-)
Dodám k tomu už jen líně,
nechovejme se jak - skříně.
Jak by známá umělecká díla vypadala dnes...
Některé obrazy jsou docela smutné...
http://www.boredpanda.com/famous-paintings-iphone-apple-art-x-smart-kim-dong-kyu/
http://www.boredpanda.com/famous-paintings-iphone-apple-art-x-smart-kim-dong-kyu/
Kreslení světlem aneb nepohodlí ve vaně uvnitř na i po straně
Foťáku je prověrka,
velmi dlouhá závěrka.
Svíčka nebo brčko k tomu,
obrázky si beru domu:-)
Díky N.=)
Taraxacum
Sedí, zamyšlená,
sedí malá liška.
Před ní na obrázku,
krásná pampeliška.
Sedí, zamyšlená,
sedí malá liška.
Před ní na obrázku
v louce vidět křížka.
Sedí sedí,
v obraz hledí...
Sedí sedí,
v obraz hledí...
.jpg)
Díky K.=)
Slunce z mozaiky
mozaika ze slunce,
ze slunce paprsky,
paprsky ze slunce.
Usmívá se hezky,
usmívá se více,
směje se nebesky,
a žluté má líce.
Jinovatka?
stejná vatka.
Zadní vrátka,
židle vratká,
sukně krátká,
vrznou vrátka.
Je to zkrátka,
slovní hrátka,
a na zemi
ji-no-vat-ka!
Sluníčko zachází...
Sluníčko zachází,
za vysokou horu,
počítám že tohle,
vidí každý z domu.
Vidí ale nedbá,
chvíle je to krátká,
slunce brzy zajde,
no je to tak. Zkrátka.
Zrcadlo věků
a něco je venku.
Velký v menším?
No to ne, holenku!
Přece se stalo,
co nemohlo být,
zrcadlo stvořil
sluneční svit...
Díky A. =)
Tady tak žít...
Každé odpoledne po práci přijít na tohle místo a několik minut se dívat na to, jak jen je ten člověk ve skutečnosti prťavý a většina jeho problémů bezvýznamných...
(díky, M.)
Greensleeves, skladba z 16. století, v 16 verzích
Instrumentální
Klavír
Kytara
Cello ensemble from Český Krumlov
Harfy
London Festival Orchestra
Manhattan Jazz Orchestra
Blackmore's Night - Greensleeves
Jethro Tull - Greensleeved
Mozart
S textem
Bratři Nedvědi - Zelené rukávy
Marta Kubišová - Dobrodružství s bohem Panem
Romance 16.léta (Lady Greensleaves)
Pavol Habera - Madona s dietatom
Lucie Bílá Být dítětem svítícím klip
Anglicky
Johnny Mathis - What Child Is This?
Chris Tomlin - What Child Is This?
What Child Is This (Greensleeves) with Lyrics by Selah
The King's Singers
The Tudors: Greensleeves
Gregorian
http://en.wikipedia.org/wiki/Greensleeves
http://zpevnicek.unas.cz/Dobrodruzstvi-s-bohem-Panem.html - texty českých a anglických skladeb.
http://zpevnicek.unas.cz/Dobrodruzstvi-s-bohem-Panem.html - texty českých a anglických skladeb.
NEW START - začáteční písmena zdravého životního stylu
Při choření jsem kromě zajímavých stránek o zdravém jídle vitalion.cz, našel také toto:
http://clubwellness.webnode.cz/new-start/ :-)
Náhrady tabuizovaných slov
photo credit: Mario Inoportuno via photopin cc
Zajímavý článek o tom, jak lidé používají slova, jsem našel při hledání etymologie slova "namoutě":-)
Více v http://www.e-kniha.com/proc-jsou-nektera-slova-tabuizovana.html.
5 věcí, kterých lidé nejvíce litují před smrtí
Zastavte se. Je to velmi silné čtení...
2) Přál bych si, abych býval tolik nepracoval.
Toto tvrdil každý umírající muž, se kterým jsem se setkala. Propásli dětství svých dětí a společnost svých rodičů. Ženy tuto lítost také zmiňovaly. Jelikož ale patřily ke starší generaci, většinou nebyly nositelky výdělku. Všichni muži, se kterými jsem pracovala hluboce litovali, že strávili tak velkou část svého života prací.
Zjednodušením životního stylu a vědomými rozhodnutími je možné omezit potřebu tak, že nepotřebujete takový příjem, jak si myslíte. A vytvořením více prostoru ve vašem životě se můžete stát šťastnějšími a otevřenějšími novým příležitostem, které mohou více vyhovovat vašemu životnímu stylu.
3) Přál bych si, abych býval měl více kuráže vyjádřit své pocity
Mnozí lidé potlačovali své pocity s cílem zůstat za dobře s okolím. Výsledkem byl život na lécích a fakt, že nikdy nebyli opravdu sami sebou. Mnozí si přivodili různá onemocnění vztahující se k zahořklosti a křivdám, které s sebou nesli.
Nemůžeme ovládat reakce ostatních. Přesto lidé zpravidla reagují, pokud změníte přístup pomocí upřímnosti. Nakonec vás to posune ke vztahům na úplně jiné úrovni. Buď tak, nebo to prostě odstraní nezdravé vztahy z vašich životů. Ať tak, nebo tak, vyhráváte…
4) Přál bych si, abych zůstal v kontaktu se svými přáteli.
Lidé se většinou plně neuvědomí důležitost starých přátel, dokud se neocitnou na smrtelné posteli. A v ten moment již většinou není možné je dohledávat. Někteří se nechali svými životy natolik polapit, že jim „zlatá“ přátelství s lety utekla. Každému, když umírá, chybí staří přátelé…
Skoro každého polapil rušný životní styl natolik, že mu přátelství unikala. Ale, když se přiblíží smrt, fyzické detaily života odpadnou a lidé chtějí dát do pořádku své vztahy k přátelům. Většinou už to ale není možné, jsou příliš staří a chatrní. V posledních týdnech před smrtí zůstávají pouze láska a přátelství..
5) Přál bych si, abych si dovolil být šťastnější
Toto je překvapivě velmi časté přání. Mnozí si až do konce neuvědomili, že štěstí je volba (alespoň pro většinu z nás). Zamrzli ve starých vzorcích a zvycích. Takzvaný komfort rodiny zaplavil jejich emoce stejně jako fyzické životy. Hluboce v sobě však touží po opravdovém smíchu…
Když jste na smrtelné posteli, je vám jedno, co si o vás myslí ostatní. Je nádherné se uvolnit a smát se dlouho před smrtí.
1) Přál bych si, abych měl odvahu žít život podle sebe, ne život podle očekávání druhých.
To byla nejčastější lítost ze všech. Když si lidé uvědomí, že se jejich život je téměř u konce a podívají se zpět, jednoduše vidí, kolik snů zůstalo nenaplněných. Většina lidí si nenaplnila ani polovinu svých snů a musela umřít s vědomím, že to bylo volbami, které udělali.
Je potřeba se pokusit naplnit alespoň některé z našich snů. Jakmile ztratíte své zdraví, bude pozdě. Zdraví přináší svobodu, kterou si málo kdo uvědomuje.
To byla nejčastější lítost ze všech. Když si lidé uvědomí, že se jejich život je téměř u konce a podívají se zpět, jednoduše vidí, kolik snů zůstalo nenaplněných. Většina lidí si nenaplnila ani polovinu svých snů a musela umřít s vědomím, že to bylo volbami, které udělali.
Je potřeba se pokusit naplnit alespoň některé z našich snů. Jakmile ztratíte své zdraví, bude pozdě. Zdraví přináší svobodu, kterou si málo kdo uvědomuje.
2) Přál bych si, abych býval tolik nepracoval.
Toto tvrdil každý umírající muž, se kterým jsem se setkala. Propásli dětství svých dětí a společnost svých rodičů. Ženy tuto lítost také zmiňovaly. Jelikož ale patřily ke starší generaci, většinou nebyly nositelky výdělku. Všichni muži, se kterými jsem pracovala hluboce litovali, že strávili tak velkou část svého života prací.
Zjednodušením životního stylu a vědomými rozhodnutími je možné omezit potřebu tak, že nepotřebujete takový příjem, jak si myslíte. A vytvořením více prostoru ve vašem životě se můžete stát šťastnějšími a otevřenějšími novým příležitostem, které mohou více vyhovovat vašemu životnímu stylu.
3) Přál bych si, abych býval měl více kuráže vyjádřit své pocity
Mnozí lidé potlačovali své pocity s cílem zůstat za dobře s okolím. Výsledkem byl život na lécích a fakt, že nikdy nebyli opravdu sami sebou. Mnozí si přivodili různá onemocnění vztahující se k zahořklosti a křivdám, které s sebou nesli.
Nemůžeme ovládat reakce ostatních. Přesto lidé zpravidla reagují, pokud změníte přístup pomocí upřímnosti. Nakonec vás to posune ke vztahům na úplně jiné úrovni. Buď tak, nebo to prostě odstraní nezdravé vztahy z vašich životů. Ať tak, nebo tak, vyhráváte…
4) Přál bych si, abych zůstal v kontaktu se svými přáteli.
Lidé se většinou plně neuvědomí důležitost starých přátel, dokud se neocitnou na smrtelné posteli. A v ten moment již většinou není možné je dohledávat. Někteří se nechali svými životy natolik polapit, že jim „zlatá“ přátelství s lety utekla. Každému, když umírá, chybí staří přátelé…
Skoro každého polapil rušný životní styl natolik, že mu přátelství unikala. Ale, když se přiblíží smrt, fyzické detaily života odpadnou a lidé chtějí dát do pořádku své vztahy k přátelům. Většinou už to ale není možné, jsou příliš staří a chatrní. V posledních týdnech před smrtí zůstávají pouze láska a přátelství..
5) Přál bych si, abych si dovolil být šťastnější
Toto je překvapivě velmi časté přání. Mnozí si až do konce neuvědomili, že štěstí je volba (alespoň pro většinu z nás). Zamrzli ve starých vzorcích a zvycích. Takzvaný komfort rodiny zaplavil jejich emoce stejně jako fyzické životy. Hluboce v sobě však touží po opravdovém smíchu…
Když jste na smrtelné posteli, je vám jedno, co si o vás myslí ostatní. Je nádherné se uvolnit a smát se dlouho před smrtí.
[zdroj http://www.ceskykoucink.cz/hledate-temata-na-koucink-zde-jsou-pet-nejcastejsich-veci-kterych-umirajici-lide-lituji, přejato z důvodu uchování]
photo credit: h.koppdelaney via photopin cc
Jiří Žáček a pár veršů
Tohle liščím uším lahodí,
když někdo občas jen tak nadhodí:
http://www.jirizacek.cz/ukazky-humor.html
když někdo občas jen tak nadhodí:
http://www.jirizacek.cz/ukazky-humor.html
Bizarní procházka
Západem slunce to začalo, symbolicky mezi dvěma věžáky na pražském Pankráci.
Cestou na Pankrác možno potkat celkem zajímavé sídliště...
Ale hřiště, to je mimo provoz.
Nicméně rezidenti se nemusí bát, že se nedostanou do svých garáží.
O nějaký čas později...
Velmi pozoruhodné řešení pozemní komunikaci - silnice ve tmě nepokračuje. Prostě tam končí.
Pražská (možná jen donedávna) nejvyšší budova na Pankráci...
Cestou na Pankrác možno potkat celkem zajímavé sídliště...
Ale hřiště, to je mimo provoz.
Nicméně rezidenti se nemusí bát, že se nedostanou do svých garáží.
O nějaký čas později...
Velmi pozoruhodné řešení pozemní komunikaci - silnice ve tmě nepokračuje. Prostě tam končí.
Pražská (možná jen donedávna) nejvyšší budova na Pankráci...
Absurdní drama aneb Černá díra na strusku:)
V Dejvickém divadle mají velmi povedené absurdní drama:
Z divadla Sklep zase pochází tato ukázka:
Z divadla Sklep zase pochází tato ukázka:
Prací ku zdraví
musí tě hnát,
relaxuj tam,
bys pracoval rád.
Však je to výzva,
zhluboka dýchej,
bude to bezva,
páteří míchej.
Cvič, pij i jez,
pro vodu lez,
poslouchej jazz,
a pracuj jak pes.
Míval jsem klobouk aneb o pomíjivosti
Mám ze sebe celkem radost, že se mi poslední dobou daří minimalizovat rozděkanost mysli tím, že už se tolik nestresuji každou minutu tím, jestli jsem někde něco nenechal.
Krom toho, že mě málem opustila má oblíbená zelená košila (nakonec se našla, šla se asi jen podívat do parku), zelený šál (které netuším, kam mohl jít), přišel jsem takto už o druhý klobouk:-D
Někdo tomu může říkat zapomětlivost. Někdo skleróza. Někdo roztržitost. Já tomu říkám osvobození.-)
Dřív bych byl schopný se tím několik dní užírat, nadávat si do blbců, stresovat se tím, že peníze nerostou na stromě a kdesi cosi. Přineslo by mi jej to zpátky? Ne! Dnes mám ze ztráty klobouku poťouchlou radost:-)
Navíc čím méně věcí člověk s sebou nosí, tím méně jich může ztratit a tím méně má také starostí.
Tak tedy hurá zpátky na stromy!
Pées: tak se našel. Schovával se na francouzštině. Když jsem jej hledal, moc hezky jsem si popovídal s našimi vrátnými a zjistil, že jsou to príma lidé. Jeden mi dokonce zavolal do druhé vrátnice, abych tam nemusel chodit a když jsem mu děkoval, usmál se se slovy "vždyť od toho tu jsem, abych pomáhal":-)
Krom toho, že mě málem opustila má oblíbená zelená košila (nakonec se našla, šla se asi jen podívat do parku), zelený šál (které netuším, kam mohl jít), přišel jsem takto už o druhý klobouk:-D
Někdo tomu může říkat zapomětlivost. Někdo skleróza. Někdo roztržitost. Já tomu říkám osvobození.-)
Dřív bych byl schopný se tím několik dní užírat, nadávat si do blbců, stresovat se tím, že peníze nerostou na stromě a kdesi cosi. Přineslo by mi jej to zpátky? Ne! Dnes mám ze ztráty klobouku poťouchlou radost:-)
Navíc čím méně věcí člověk s sebou nosí, tím méně jich může ztratit a tím méně má také starostí.
Tak tedy hurá zpátky na stromy!
Pées: tak se našel. Schovával se na francouzštině. Když jsem jej hledal, moc hezky jsem si popovídal s našimi vrátnými a zjistil, že jsou to príma lidé. Jeden mi dokonce zavolal do druhé vrátnice, abych tam nemusel chodit a když jsem mu děkoval, usmál se se slovy "vždyť od toho tu jsem, abych pomáhal":-)
Život je jako sinusovka...
Život je jako sinusovka,
chvíli je štěstí, potom schovka.
Chvíli je fajn a dobře daří,
chvíli pak zas něco se zmaří.
Když to i bolí,
jistě též víš,
upadnout můžeš,
však vstát musíš!
Člověk se zmítá,
sílu má ego,
z jistoty se hned
složí jak lego.
Smrt mnohdy bolí,
pravdou je ale,
potíže tvoje,
jsou při ní malé.
Hlavní je myslet,
nestát jen v davu,
svobodu chránit,
používat hlavu.
Řiď se svým nitrem,
sleduj co říkáš,
ať nejsi ovce,
jak osel hýkáš.
V životě hezké
svůj Systém je mít.
Nesmí se ale
zapomenout žít!
Ve chvílích těžkých,
kdy síly zmizí,
žij vlastní život
a ne ten cizí.
Na každém pádu,
na každém vředu,
krásné je to, že
posouvá kpředu.
Žij teď a tady
a když se složit,
nikdy na zem,
spíš dohromady.
chvíli je štěstí, potom schovka.
Chvíli je fajn a dobře daří,
chvíli pak zas něco se zmaří.
Když to i bolí,
jistě též víš,
upadnout můžeš,
však vstát musíš!
Člověk se zmítá,
sílu má ego,
z jistoty se hned
složí jak lego.
Smrt mnohdy bolí,
pravdou je ale,
potíže tvoje,
jsou při ní malé.
Hlavní je myslet,
nestát jen v davu,
svobodu chránit,
používat hlavu.
Řiď se svým nitrem,
sleduj co říkáš,
ať nejsi ovce,
jak osel hýkáš.
V životě hezké
svůj Systém je mít.
Nesmí se ale
zapomenout žít!
Ve chvílích těžkých,
kdy síly zmizí,
žij vlastní život
a ne ten cizí.
Na každém pádu,
na každém vředu,
krásné je to, že
posouvá kpředu.
Žij teď a tady
a když se složit,
nikdy na zem,
spíš dohromady.
Lavička v poli
z dálky až bolí.
Copak to nevidí
- lavičku v poli.
Stojí si na louce,
před volty drátů.
V zeleném klobouce,
muž dívku má tu.
Po krátké svačince,
jak malý skřítek,
zbyl tu na lavičce
růžový kvítek...
Podzimní botanická zahrada
Žloutne listí,
padá, padá...
Barvy, ty příroda ráda.
Rudá barva na omítce,
na kostele žlutá více.
Pod Nuselským mostem,
východ z bunkru roste.
padá, padá...
Barvy, ty příroda ráda.
Rudá barva na omítce,
na kostele žlutá více.
Pod Nuselským mostem,
Podzimní den zalitý sluncem
Koncová světla 165ky. Evropská lípa. Konečně další. Hupky dupky na kopec. Altánek s grilem. Výhled nad Závistí... závidíte? :)
A rychlééé dolůůůů... Zbraslavské nádražíčko s malovaným kopcem.
Kam se až ty vagónky táhnou?
Nádherný zážitek...
A budova Národního muzea zalitá zapadajícím sluncem.
Ať se ti život povede! Guy Gilbert. (I když to bylo už včera, dnes Vladimír Sorokin. A ruština. Tak.-) )
A rychlééé dolůůůů... Zbraslavské nádražíčko s malovaným kopcem.
Kam se až ty vagónky táhnou?
Nádherný zážitek...
A budova Národního muzea zalitá zapadajícím sluncem.
Ať se ti život povede! Guy Gilbert. (I když to bylo už včera, dnes Vladimír Sorokin. A ruština. Tak.-) )
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Oblíbené
-
Vždycky, když byly tropické noci, měl jsem velký problém spát a týden veder mě spolehlivě úplně vyčerpal. Ačkoli rad, jak dobře v horku spát... -
Liška dnes objevila nové slovo - " olišatit ". A na vás je, abyste si rozmysleli, co to znamená: a) situace, kdy se vám liška t...
